To vyplývá z rozsáhlého průzkumu Nemocnice ČR 2015, který provedla organizace HealthCare Institute ve spolupráci se společnostmi NEXIA AP a CRIF – Czech Credit Bureau. Zkoumáno bylo celkem 156 nemocnic.
O plánovaných změnách v českém zdravotnictví v příštím roce se mluvilo na konferenci ZDRAVOTNICTVÍ 2016, kterou uspořádala Unie zaměstnavatelských svazů ve spolupráci s Mladou frontou. Z agendy konference vybíráme tři důležité novinky.
Certifikace byly zatím určeny pouze pro nemocnice, nově by se však měly vztahovat také na samostatné lékařské ambulance. Cílem je odlišit kvalitní pracoviště od těch méně kvalitních. Podle lékařů jde o zvýšení administrativní zátěže a nákladů v ambulancích.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje změny v systému postgraduálního vzdělávání lékařů. Zjednoduší se tak způsob, jakým se absolventi medicíny školí na specialisty – například dětské lékaře, chirurgy nebo urology.
Ministerstvo zdravotnictví předložilo zákon o neziskových nemocnicích – ten přináší největší změny v řízení státních nemocnic od roku 1993. Zákon se dotkne zatím 39 státních institucí.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon, který posílí kompetence sester. V budoucnu by mohly zastat část práce lékařů. Ministerstvo tak reaguje na požadavky sester i na fakt, že v praxi již sestry tyto činnosti někdy vykonávají.
Problém s nedostatkem zdravotních sester mají hlavně menší města. Kraje vidí problém v systému vzdělávání zdravotních sester. Pardubický kraj schválil otevření vyšší odborné školy a zahájení vzdělávání v oboru diplomovaná zdravotní sestra v Ústí nad Orlicí, Karlovarský kraj zase přichází na ministerstvo zdravotnictví s návrhem, který by zjednodušil současný komplikovaný systém vzdělávání zdravotních sester v Česku.
Podle statistik zemře denně na mrtvici 28 Čechů, polovina z nich však podle lékařů zbytečně. Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti a Česká společnost intervenční radiologie odstartovaly kampaň, která chce tato černá čísla změnit.
Nová publikace obsahuje pomůcky pro odbornou veřejnost, které vychází z mnohaletého českého výzkumu. Národní ústav duševního zdraví na vydání „příručky“ spolupracoval s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a 3. lékařskou fakultou na Univerzitě Karlově. Podobný počin v Česku přitom doposud chyběl.
Ministerstvo zdravotnictví odstartovalo nový plán na včasný záchyt nemocí, jako je sekundární prevence cukrovky u rizikové populace, novorozenecký laboratorní záchyt závažných vrozených kombinovaných poruch imunity či záchyt rakoviny prostaty u rizikové skupiny mužů.
Stanislava Kratochvílová, Zdravotnické potřeby, Tachov
